Plzeňská komunita je poměrně specifická a vyznačuje se především svojí otevřeností. Starý klášter v centru města bratři opustili na začátku 90. let a v roce 1996 vznikla nová komunita uprostřed síldiště Lochotín, která se programově osvobozovala od tradic, jež se během staletí staly spíše svazující. Výsledkem je, že bratři spravují nejživější farnost v diecézi, jejíž věkový průměr jen slabě přesahuje 30 let. Život komunity je vystavěn na modlitbě a obětavé pastorační péči. Plzeň je obsazena jen třemi bratry.
Kontakt
Komenského 21, 323 13 Plzeň
Tel.: 377 521 123
E-mail: plzen (zavináč) ofm.cz
http://frantiskani-plzen.farnost.cz/
https://www.facebook.com/Frantiskani.Plzen/
Bratři v domě
Jméno | Narozen | Fuknce |
---|---|---|
Cyril Jan Tóth | 1971 | |
Marek Jan Vilímek | 1979 | Vikář |
Šebestián Pavel Smrčina | 1966 | Kvardián |
Něco z historie
Skoro současně se založením města králem Václavem II. r. 1292 byl založen i klášter Menších bratří. R. 1419 přitáhl do Plzně Jan Žižka ve snaze učinit z města jedno ze středisek husitského hnutí a dal pobořit jak klášter Menších bratří, tak bratří kazatelů. Řeholníci museli město opustit. Žižka o něco později odtáhl se svými přívrženci na Tábor a Plzeň se stala baštou katolicismu. Nicméně husité město čtyřikrát obléhali. Při posledním, nejtěžším obléhání r. 1433 velmi utrpěl kostel i klášter Menších bratří, který se nalézal přímo u hradeb.
R. 1460 se obrátili měšťané na krále Jiřího z Poděbrad, aby klášter věnoval observantům, kteří už nějaký čas v městě bydlili v soukromém domě. Papež Pius II. předání kláštera potvrdil a nařídil, aby zbylí řeholníci buď přestoupili k observantům, nebo odešli jinam. Statky kláštera připadly městu, které převzalo povinnost pečovat o kostel a klášter.
V době velikého úpadku provincie v 2. polovině 16. století byl plzeňský františkánský klášter jedním ze čtyř zbylých a byl významným střediskem pastoračním i kulturním.
Na počátku třicetileté války byla Plzeň r. 1618 dobyta protestantským vojevůdcem Mansfeldem a byla v jeho držení více jak 2 roky, ještě po bitvě na Bílé hoře. Klášter i kostel františkánů byl poškozen při dobývání a pak devastován. Obnovený kostel byl vysvěcen 6. června 1636 pražským světícím biskupem Šimonem z Horštejnu. V opravě kláštera se pokračovalo za přispění dobrodinců. Od r. 1650 býval v Plzni noviciát.
R. 1786 za Josefa II. se jednalo o zrušení kláštera, ale komise určila, aby byl zachován a kostel aby sloužil německým obyvatelům Plzně. Toto dobově podmíněné opatření v době germanizace zachránilo existenci kláštera.
Františkánský klášter v Plzni sloužil svému účelu až do dubna 1950, kdy zásahem státní moci proti klášterům byl evakuován. Po roce 1989 byl klášter navrácen řádu a ten ho daroval místní církvi, která z něho po vzniku plzeňské diecéze učinila děkanství, namísto starého, kde bylo zřízeno sídlo biskupa.
Na podzim roku 1996 byla na přání biskupa založena malá komunita bratří v panelákovém bytě na sídlišti Vinice. Později biskupství zakoupilo objekt zrušené školky v sousedním sídlišti Lochotín a po nutných úpravách se z něho stalo pastorační centrum zvané Domeček, v jehož části bratři žijí. V současné době bratři usilují o vybudování nového kostela s klášterem.