Buďte nablízku trpícím, píše papež František v dopise adresovaném účastníkům generální kapituly Řádu menších bratří, která se v těchto dnech koná v Římě. Členové kapituly se měli původně s papežem setkat osobně, kvůli Františkově rekonvalenscenci po operaci byla audience nahrazena psaným poselstvím. Uveřejňujeme je v pracovním překladu.
Milí bratři!
S láskou zdravím vás všechny, kdo se účastníte generální kapituly Řádu menších bratří. Vděčně vzpomínám na otce Michaela A. Perryho, který ukončil svou službu generálního ministra, a přeji vše nejlepší otci Massimu Giovannimu Fusarellimu, který byl povolán, aby ho nahradil. Zdravím také všechny vaše komunity na celém světě.
Již mnoho měsíců žijeme kvůli pandemii v situacích nouze, izolace a utrpení. Tato kritická zkušenost nás všechny na jedné straně vede k tomu, abychom si uvědomili, jak moc je náš pozemský život cestou, kterou musíme projít jako poutníci a cizinci, jako putující muži a ženy, ochotní se odlehčit od osobních věcí a požadavků. Na druhé straně je vhodnou příležitostí, abychom zintenzivnili svůj vztah s Kristem a s bratry a sestrami: Myslím na vaše komunity, které jsou povolány, aby byly pokornou prorockou přítomností uprostřed Božího lidu a aby všem lidem svědčily o bratrství a o prostém a radostném životě.
V této těžké a složité době, kdy hrozí riziko, že zůstaneme „paralyzovaní“, prožíváte přese všechno milost slavení řádné generální kapituly, a už to je důvod k chvále a díkůvzdání Bohu. Na této kapitule navrhujete „obnovit svou vizi“ a „obejmout svou budoucnost“. Řídíte se slovy svatého Pavla: „Vstaň… a Kristus tě osvítí“ (Ef 5,14). Jsou to slova o vzkříšení, která zapouští vaše kořeny do velikonoční dynamiky, protože není obnovy a budoucnosti jinde než ve vzkříšeném Kristu. S vděčností se tedy otevřete k přijetí znamení Boží přítomnosti a jeho působení a znovu objevte dar svého charismatu a své identity menších bratří.
Obnovit svou vizi: to se stalo mladému Františkovi z Assisi. Sám to potvrzuje, když vypráví o zkušenosti, kterou ve své závěti klade na počátek svého obrácení: setkání s malomocnými, kdy se mu „to, co bylo hořké, změnilo ve sladkost pro duši i tělo“ (Závěť 1-4). U kořenů vaší spirituality je toto setkání s nejmenšími a trpícími, ve znamení „konání skutků milosrdenství“. Bůh se dotkl Františkova srdce skrze milosrdenství, které projevil svému bratru, a nadále se dotýká našich srdcí, když se setkáváme s druhými, zejména s těmi, kteří to nejvíce potřebují. Obnovení vaší vize může začít pouze od tohoto nového pohledu, s nímž hledíte na chudé a marginalizované bratry a sestry, kteří jsou znamením, téměř svátostným, Boží přítomnosti.
Z tohoto nového pohledu, z této konkrétní zkušenosti setkání s bližním a jeho ranami může vzejít nová energie k tomu, abychom se dívali do budoucnosti jako bratři a jako menší, což jste podle krásného názvu „menší bratři“, jejž svatý František zvolil pro sebe i pro vás.
Obnovující síla, kterou potřebujete, pochází od Božího Ducha, z jeho „svatého působení“ (Potvrzená Řehole 10,8), jež je jasným znamením jeho jednání. Tentýž Duch, který proměnil hořkost Františkova setkání s malomocnými ve sladkost duše i těla, působí i dnes, aby každému z vás dodal novou svěžest a energii, pokud se necháte vyprovokovat těmi, kdo jsou v dnešní době nejmenší. Povzbuzuji vás, abyste vyšli vstříc mužům a ženám, kteří trpí na těle i na duši, a nabídli jim svou pokornou a bratrskou přítomnost, bez velkých proslovů, abyste jim dali pocítit svou blízkost jako menší bratři. Vyjděte vstříc zraněnému stvoření, našemu společnému domovu, jež trpí pokřiveným využíváním zdrojů, kdy se obohacuje několik málo lidí, zatímco se pro mnohé vytváří prostředí bídy. Jděte jako lidé dialogu a snažte se stavět mosty místo zdí, nabízejte dar bratrství a sociálního přátelství ve světě, který nenachází společný směr. Jděte jako muži pokoje a smíření, vyzývejte k obrácení srdce ty, kdo rozsévají nenávist, rozdělení a násilí, a nabízejte obětem naději, jež se rodí z pravdy, spravedlnosti a odpuštění. Z těchto setkání získáte impulz pro stále plnější život podle evangelia, podle slov, která jsou vaší cestou: „Život a řehole menších bratří je toto: zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista“ (Potvrzená řehole 1,1).
V době, kdy ve značné části řádu čelíte výzvám spojeným s poklesem počtu členů a stárnutím, nedovolte, aby vám úzkost a strach bránily otevřít svá srdce a mysl obnově a oživení, které ve vás a mezi vámi působí Duch Boží. Máte duchovní dědictví neocenitelného bohatství, které je zakořeněno v životě podle evangelia a vyznačuje se modlitbou, bratrstvím, chudobou, minoritou a putováním. Nezapomínejte, že obnovený pohled, který nás může otevřít vůči Boží budoucnosti, získáváme z blízkosti chudým, obětem moderního otroctví, uprchlíkům a vyloučeným tohoto světa. Ti jsou vaši učitelé. Obejměte je, jako to udělal svatý František!
Drazí bratři, kéž vás Nejvyšší, všemohoucí a dobrý Pán učiní stále věrohodnějšími a radostnějšími svědky evangelia, kéž vám dá vést prostý a bratrský život a kéž vás vede po cestách světa, abyste s vírou a nadějí rozsévali semeno radostné zvěsti. Za to se modlím a provázím vás svým požehnáním. A také vy se, prosím, za mě nezapomeňte modlit.
V Římě, u sv. Janů v Lateráně, 15. července 2021
František
