Na Františkánských misiích v Ústí nad Labem jsme v září prožili dny Boží milosti. Publikujeme příspěvek psaný pro zpravodaj farností Střekov a Mojžíř.
Může Bůh přijít do života a proměnit ho? Sami jsme se o tom přesvědčili v Ústí nad Labem během čtyřdenního festivalu o víře Františkánské misie.
Ve dnech 25.-28. září 2019 se nás sešla necelá padesátka lidí z celého Česka, bratrů františkánů, sester františkánek, ale i spousta laických přátel. “Chceme se podělit o to, čím žijeme. Připravili jsme program pro lidi, kteří se chtějí seznámit s křesťanstvím, poznat, čím křesťané žijí, nejenom vnějškově, podle budov nebo z doslechu, ale z toho, co plní jejich život, co je jádro jejich života,” řekl o akci provinciál františkánů Jakub Sadílek.
První a nejdůležitější “aktivitou” misií byla modlitba za město a jeho obyvatele. Čtyřdenní festival nejenom podporovali modlitbou kláštery v naší zemi i v zahraničí, ale i tým se často společně modlil, kostel sv. Vojtěcha byl celé odpoledne a večer určený modlitbě. Vedlo nás k tomu přesvědčení, že jedině Bůh dokáže pozvat člověka k sobě, otevřít srdce druhého pro svoji lásku. Naší úlohou bylo lidi k Bohu pozvat, projít s nimi kousek cesty, aby mu otevřeli svá srdce.
Někdy jsme s lidmi mluvili, někdy je doprovodili do kostela s vystavenou eucharistií, kde mohli chvilku zůstat v tichu nebo napsat Bohu modlitbu. Zde se odehrálo spoustu tichých zázraků. Někdy jsme je vybídli, aby jednoduchými slovy pozvali Ježíše do svého života. Sami členové našeho týmu takovým prostým způsobem našli Krista, jak ukazuje i jedno z videí misií (“Jakub: Mafie mi zabila bratra”).
Kromě setkání na ulicích byla na náměstí i v Mojžíři postavená kavárna a informační stánek. Zde si mohli lidé v klidu popovídat i o hlubších otázkách. “V misijní kavárně jsme měli možnost setkat se s různými lidmi. Mnozí byli velmi rádi, že mohli sdílet své životní těžkosti a bolesti a že tam byl někdo, kdo jim naslouchal. A někteří se pak nechali pozvat blíž k Bohu – k modlitbě a do kostela,” popsala františkánka Lucie.
Část kněží a spolupracovníků žehnala byty těm, kdo měli o tuto službu zájem. Program doprovodil charismatický herec Víťa Marčík, jehož představení oslovila dospělé i děti. “Víra mi dává smysl bytí tady. Každého ovlivňuje to, čím žije,” uvedl loutkoherec s tím, že i víra působí na jeho představení.
Neobvyklou a velmi povedenou událostí letošního ročníků Františkánských misií byl fotbalový zápas řeholníků a řeholnic proti týmu z Mojžíře.
Farníkům jsme během misií nabídli také třídenní večerní duchovní obnovu, což proběhlo na misiích vůbec poprvé. “Udělali jsme s tím výbornou zkušenost. Byli jsme překvapení, jak byli farnící vstřícní. Pro mě osobně byla velmi obohacující osobní setkání,” řekl bratr Šebestián, který obnovy vedl.
Celé misie by nemohly fungovat bez vašeho přijetí (psáno pro farníky v Ústí – pozn. red.). Vážíme si toho, jak nás přijal otec Mazura i otec Voleský. Jsme vděční za hezkou atmosféru i spoustu podpory, kterou jste nám projevili. Velmi děkujeme.
Na misiích jsme viděli proměny v lidských srdcích. Některé se také odehrály skrytě, jako semínko zaseté do půdy, o kterém ví jenom Bůh. Bude nyní záležet, v jakém prostředí vzklíčí, kdo mu pomůže. A to je i naše prosba na vás, nejen v Ústí. Pokud ve svém okolí uvidíte, že se někdo přibližuje k Pánu, že hledá Boha nebo že do kostela přišel někdo nový, přijměte ho prosím s otevřeným srdcem, ukažte mu tvář Pána, který má obrovskou radost z každého, kdo k němu přichází. On vám to hojně odplatí.
