Představujeme oltářní obraz z 13. století, který v osmi výjevech vypráví život svaté Kláry z Assisi.
Ikona, pocházející zřejmě z dílny Mistra Svaté Kláry, byla napsána v roce 1283 za pontifikátu papeže Martina IV. Nachází se v assiské bazilice svaté Kláry, její rozměry jsou 276 x 163 cm.
Po stranách obrazu najdeme události ze života světice. Vyprávění začíná vlevo dole.
O Květné neděli roku 1211 nebo 1212 spěchají věřící k oltáři, aby si zde vzali palmovou ratolest. Klára z ostychu zůstává na svém místě. Biskup však sestupuje od oltáře a vkládá jí ratolest do rukou.
Následující noc utíká Klára z otcovského domu. Přichází do kostela Panny Marie Andělské v Porciunkuli, kde je přijata svatým Františkem a jeho bratry. Ti se zde modlí za světla pochodní.
Klára pokleká před oltářem a odevzdává své zdobené šaty. Přijímá hrubý hábit, František jí stříhá vlasy na znamení zasvěcení.
Strýc Monaldo se spolu s dalšími příbuznými pokouší odvést Kláru z benediktinského kláštera sv. Pavla, kam ji ukryl sv. František. Klára se utíká k oltáři a snímá závoj: ukazuje tak ostříhané vlasy, které jsou znamením zasvěcení.
V klášteře Sant’Angelo di Panzo se ke Kláře přidává její sestra Anežka. Příbuzní se jí také snaží odvést domů. Avšak díky Klářiným modlitbám Anežčino tělo ztěžkne, takže není možné ji zvednout. Strýci Monaldovi, který chtěl svou neteř uhodit, ochrne na dlouhou dobu ruka. V rohu obrazu stříhá František Anežce vlasy v přítomnosti Kláry.
Když zbyl v klášteře jediný chléb, přikázala Klára sestrám, aby z něj polovinu darovali bratřím. Zbylou půlku rozdělili na 50 krajíců, takže se dostalo na všechny řeholnice.
Když Klára ležela na smrtelné posteli, jedna sestra měla vidění: Královna nebes se zástupem panen s korunami v něm vstoupila do cely světice a oblékla její tělo do krásné látky.
Když se rozkřikla zpráva o smrti svaté Kláry, velký zástup lidí vyšel z města Assisi a shromáždil se u kláštera San Damiano. Pohřební obřady vedl papež Inocenc IV. v přítomnosti kardinálů.
