Na celém světě je dnes kříž ve znamení písmene Tau znamením františkánství. Na několika místech v Itálii můžeme ještě dnes vidět znak, který napsal sám František. Co tedy znamená tento symbol?
Písmeno Tau se objevuje v biblické knize proroka Ezechiela, kde jsou jím označeni ti, které Bůh zvlášť chrání: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením (tav) na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají.“ (Ez 9,4) Ve stejném smyslu jsou v knize Zjevení apoštola Jana ochráněni ti, kdo nesou na čele znamení (Zj 7,3).
Křesťané v prvních staletích také používali symbol písmene T. Jako poslední písmeno hebrejské abecedy (tav) jim tento znak připomínal Kristova slova „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec“. Pro svůj tvar však značil také kříž Ježíše Krista.
Svatý František z Assisi propojoval významy tohoto symbolu. Tau bylo pro něj symbolem obrácení a pokání. „Je to znamení kajícího života obnoveného v Kristu,“ řekl v jednom kázání za přítomnosti Františka papež Inocenc III. Pro světce z Assisi bylo také Tau Kristovým křížem, který jej provázel v celém životě. Na kříži ukázal Pán veškerou lásku. Ukřižovanému dal proto František celé své srdce. Zároveň si byl světec vědom, že Ježíšův kříž přinesl ochranu, spásu, záchranu.
„Touto pečetí se podepisoval, kdykoliv z nutnosti nebo z lásky posílal nějaký svůj dopis,“ píše o světci z Assisi jeho životopisec. A svatý Bonaventura: „Toto znamení totiž Boží muž velmi ctil a miloval. Ve svých povzbuzeních je velmi doporučoval; když jednou ve své dobrotě napsal vlastnoručně krátký dopis, podepsal jej tímto znamením. Celá jeho tužba se podle slov proroka nesla k tomu, aby čelo trpících a smutných poznačil písmenem Tau – že se totiž opravdově obrátili ke Kristu.“
Pro františkánskou rodinu je tedy Tau dědictvím získaným přímo od sv. Františka. Být označen Tau znamená touhu obrátit se a chtít se připodobnit Kristu.
V několika obrazech nyní připomeneme několik momentů ze života sv. Františka, kde hraje roli kříž a znamení Tau.
Ukřižovaný zjevuje sv. Františkovi jeho povolání
Ukřižovaný Kristus zjevuje sv. Františkovi jeho povolání: „Františku, jdi a oprav můj dům, který se rozpadá“.
František nejprve začal opravovat malý kostelík sv. Damiána, jenž leží nedaleko Assisi.
Až později pochopil, že jeho povoláním je opravit dům církve skrze svou věrnost Pánu a jeho povolání.
Tau na lístku pro bratra Lva
Když se bratr Lev nacházel ve velkém vnitřním pokušení a pochybnostech, napsal mu František vzkaz, kde jej ujišťuje o Božím požehnání. Do textu kreslí také znamení Tau.
„Pán ať ti žehná
a ať je tvou stráží.
Ať nad tebou rozjasní svou tvář
a smiluje se nad tebou.
Ať k tobě obrátí svou tvář
a dá ti svůj mír.
Bratře Lve T Pán ti žehnej.“
Tau v kapli na místě, kde napsal sv. František řeholi
V kapli ve Fonte Colombo, kde bratr František napsal řeholi, se dodnes nachází na zdi namalované znamení Tau, které pochází z doby sv. Františka. „Velmi drahé, nad všechna ostatní písmena dražší jim (prvním bratřím) bylo písmeno Tau; tímto písmenem blažený Otec opatřoval své listy; jím všude pomalovával zdi cel,“ píše svatopisec Tomáš z Celana.
František přijímá rány Ukřižovaného
Několik let před svou smrtí přijal František rány našeho Pána: „Dva roky před tím, než František vrátil svou duši nebi, dlel v poustevně na místě zvaném Alverna. Tu měl od Boha vidění: viděl nad sebou muže v podobě Serafa se šesti křídly, který visel na kříži s rozpjatýma rukama a nohama u sebe. Dvě křídla měl zdvižena nad hlavu, dvě byla rozpjata k letu, dvě zahalovala tělo. Když blažený služebník Nejvyššího spatřil zjevení, byl pln údivu, ale nemohl si vysvětlit, co by mělo toto zjevení znamenat. Pronikla ho veliká blaženost a zmocnila se ho ještě větší radost, když zpozoroval milostiplný pohled Serafa, který byl nepopsatelně krásný. Ale jeho ukřižování a hořkost jeho utrpení naplňovaly Františka hrůzou. Byl zároveň smutný a radostný, blaho a bolest se v něm střídaly. Pln neklidu přemýšlel, co by mělo toto zjevení znamenat, a v touze pochopit jeho nejvnitřnější smysl, byl pln úzkosti. Zatímco rozumově nemohl stále do smyslu zjevení proniknout a jeho úžasnost a neobvyklost zaměstnávaly jeho srdce, začala se na jeho rukou i nohou ukazovat znamení hřebů týmž způsobem, jak je krátce předtím viděl na ukřižovaném muži.“
