„Pro nás, bratry, kteří jsme slíbili žít evangelium, musí být milosrdenství srdcem a středem všeho, co děláme a říkáme. Jako Menší bratři si musíme zvolit život těch, kdo jsou menší, uznat, že jsme před Bohem malí a potřební, a svěřit se v pokoře nejvyššímu, věčnému a milosrdnému Pánu.“
Tato slova píše celému františkánskému řádu jeho generální ministr (dosl. služebník: označení pro představeného) br. Michael A. Perry u příležitosti začínajícího Svatého roku milosrdenství. O slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie (8. prosince 2015) byl v celé církvi zahájen teprve čtvrtý mimořádný svatý rok, který je věnovaný právě milosrdenství.
Den zahájení podle br. Michaela připomíná, že Bůh na „hřích a lidskou křehkost odpovídá aktivní láskou a tvůrčím milosrdenstvím“, když si volí Pannu Marii za matku Spasitele.
Ať nikdo neodchází bez toho, aby nalezl odpuštění
Pro bratry františkány je milosrdenství základním kritériem jednání s druhými, pokračuje br. Michael. Spolu se sv. Františkem z Assisi je možné říci, že „nemá být na celém světě ani jeden člověk, i kdyby se dopustil třeba nejtěžšího hříchu, který by ti přišel na oči a musel se pak vrátit bez tvého odpuštění“. To neznamená zříci se spravedlnosti, nýbrž spíše „mírnit spravedlnost milosrdenstvím“.
Odpuštění má zároveň vládnout i v komunitách. Br. Michael připomíná v této souvislosti slova Jana Pavla II.: „Milosrdná láska je zvláště nutná ve vztazích mezi těmi nejbližšími: mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, mezi přáteli, je nezbytná při výchově a v pastorační praxi.„
Opusťme svá bezpečná prostředí
Letošní generální kapitula vyzvala řád přinášet radost z evangelia na periferie, pokračuje br. Michael: „Největší radostí pro kohokoliv je být milovaný a přijatý s milosrdenstvím. Jako hlasatelé Dobré zprávy se během tohoto Svatého roku milosrdenství zasaďme o opuštění našich bezpečných prostředí a vyjití na ta místa a k těm lidem, kteří nejvíce potřebují toto poselství.“
Odpuštění z Assisi
Představený řádu v dopise také připomíná 800. výročí od ustanovení tzv. porciunkulových odpustků, které bývají v mnoha jazycích nazývány „Odpuštěním z Assisi“. To si bude řád připomínat v roce 2016. Výročí podle br. Michaela připomíná, že „Boží odpuštění je vždy větší než jakýkoliv náš hřích“.
Výročí se vztahuje k vidění, které měl sv. František v roce 1216. Při noční modlitbě v kostelíku Porciunkula se mu ukázal Kristus s Marií a anděly a zeptal se jej, co žádá pro spásu duší. „Nejsvětější Otče, ačkoliv jsem ubohý a hříšný, prosím tě, abys všem, kdo přijdou v kajícnosti a vyzpovídaní na návštěvu tohoto kostela, udělil velké a štědré odpuštění a úplné prominutí všech vin“. Kristus souhlasil pod podmínkou, že tuto žádost schválí také papež.
František tedy navštívil papeže Honoria III., který se jej zeptal: „Františku, na kolik let chceš tyto odpustky?“ Světec odpověděl: „Svatý otče, nežádám roky, ale duše.“ A společně s umbrijskými biskupy 2. srpna 1216 mohl František ohlásit: „Moji bratři, chci vás všechny poslat do ráje!“
Františkova žádost změnila dosavadní chápání odpustků, neboť do té doby je lidé mohli získat pouze za mimořádné skutky jako např. pouť do Říma či Jeruzaléma. Dodnes je možné slavit tzv. ponciunkulové odpustky ve všech řádových i diecézních farních kostelech.
Celé znění dopisu řádu naleznete na celosvětových stránkách řádu.
